Letoun Ki43 byl pro japonské armádní letectvo stejně významný jako A6M pro letectvo námořnictva. Letoun se snadno pilotoval, jeho obratnost byla téměř legendární a byl považován za těžkého protivníka. Pokud ale byl zasažen, snadno vzplanul, nebo rovnou vybuchoval kvůli chybějící pasivní ochraně palivových nádrží. Také jeho výzbroj byla s pokračující válkou hodnocena jako slabá, což se podařilo vyřešit až se zlepšenou verzí v roce 1944.
Navzdory nedostatkům sestřelili piloti Ki43 více spojeneckých letounů než kterýkoliv jiný japonský letoun a také většina stíhacích es vybojovala rozhodující část svých sestřelů právě v kokpitu Ki43. Shodou šťastných okolností jsem získal v bazaru model Ki43 od Fujimi ve výročním obalu k 50. výročí ukončení 2. světové války.
Model naprosto nevybočuje z toho, co je obvykle od Fujimi očekáváno. Díly jsou odstříknuty z tmavě zeleného plastu, mají velmi jemné negativní rytí. Pilotní prostor je poněkud spartánský - ale ono tomu u originálu nebylo jinak. Motor je znázorněn jako reliéf. Stavbu jsem zahájil sestavením kokpitu, zde jsem trochu laboroval se správným umístěním sedačky a také jsem sedačku vybavil poutacími pásy z olověné fólie. Motor jsem nechal jak je nabízen ve stavebnici, jen pečlivě vybarvil. Pokud nebudete otevírat jeho kryt, pak stejně mnoho vidět nebude, totéž ostatně platí i kokpitu.
Dál ke stavbě už asi není co dodat - všechno pasuje kam má, detaily jsou dostatečně jemné, jen výfuky se snad hodí trochu odvrtat. Zvolil jsem nejjednodušší variantu, tedy jediné zbarvení nabízené ve stavebnici. Spodní plochy jsou šedé (Humbrol 129), horní tmavozelenou jsem namíchal ze zelené (Humbrol 30) a černomodré (Agama B9). Na to přišla vrstva lesklého akrylového laku a obtisky, na to opět lesklý lak a patina olejovými barvami. Po jejich rozmytí pak už jen matný lak Vallejo, natáhnout anténu a hotovo. Velice hezký model, snadná stavba